UKÁZKOVÉ ČÍSLO ČČF ZDARMA [zde]

ČČF v PDF v roce 2024 zdarma

Vážení čtenáři Československého časopisu pro fyziku, snížili jsme cenu elektronického předplatného na rok 2024 na 0,- Kč.

Facebook a twitter ČČF

Facebookovou stránku našeho časopisu najdete zde. Twitter (neboli @proFYZIKU) najdete zde.

3 čísla zdarma

Ke každému novému předplatnému nabízíme zdarma tři tištěná čísla Čs. čas. fyz. z ročníku 2023 a nebo staršího. Pomocí „vyhledávání” si vyberte libovolná čísla a objednejte si je e-mailem či telefonicky. Zdarma je zašleme na vámi uvedenou adresu.

Dárkové předplatné

Darujte svým blízkým dárkové předplatné Československého časopisu pro fyziku. Obdržíte individuální dárkový certififikát. Více zde.

Archiv již od 1994

Archiv PDF našeho časopisu jsme zpětně rozšířili i o rok 1994 (svazek 44). Ve "vyhledávání" jsou tedy předplatitelům přístupné plné texty všech článků ve formátu PDF od čísla 1/1994 až dodnes.

Aktualizace těchto stránek proběhla
19. 11. 2024

Zde si můžete prohlédnout ukázku z aktuálního čísla ČČF 5/2024.

Observatoř ALMA je jedním z nejvýznamnějších přístrojů současného výzkumu v oblasti astrofyziky. Díky přispění českých vědců umí od roku 2017 pozorovat i Slunce. Podrobnosti o tomto významném úspěchu českých astrofyziků v čele s RNDr. Miroslavem Bártou, Ph.D. si můžete přečíst zde: Jana Žďárská: Čeští vědci naučili observatoř ALMA pozorovat Slunce Čs. čas. fyz. 69, 458–461 (2019) Ty nejpalčivější otevřené otázky sluneční fyziky, jako je například převládající mechanismus ohřevu horní chromosféry a koróny, jsou ale spojeny s procesy, probíhajícími na malých škálách. K jejich zobrazení je potřeba vysoké prostorové rozlišení a to ALMA pro sluneční pozorování dosud neposkytovala. Výzkumníci z Ondřejova se zaměřili na důvody tohoto omezení a v rámci mezinárodního projektu (financované ESO), který vedou, našli cestu, jak tyto důvody obejít. Díky jejich úsilí bude moci ALMA pozorovat Slunce 5× ostřeji. Více si můžete přečíst zde: Jana Žďárská: Díky českým vědcům uvidí ALMA naše Slunce pětkrát ostřeji Čs. čas. fyz. 74, 394–398 (2024).
    Jana Žďárská
    výkonná redaktorka Československého časopisu pro fyziku

Nejen čeština, ale také slovenština provází Československý časopis pro fyziku již tradičně. A nám je velkou ctí přinášet našim čtenářům nejen informace a zprávy o slovenské vědě, ale taktéž v životopisných rozhovorech blíže představovat naše slovenské vědecké kolegy. A je to vždycky velmi zajímavá práce. Připomeňme si například rozhovor s duší slovenské amatérské astronomie – se slovenským popularizátorem astronomie a přírodních věd a zároveň vedoucím hvězdárny v Rimavské Sobotě RNDr. Pavlom Rapavým, který jsme publikovali ve třetím vydání ročníku 71 roku 2021 a který si můžete přečíst zde: (Pavol Rapavý, Jana Žďárská: Pavol Rapavý – duše slovenské amatérské astronomie. Čs. čas. fyz. 71, 247–255 (2021)). Ve čtvrtém vydání 74 ročníku Československého časopisu pro fyziku vám s potěšením představujeme další ikonu slovenské astronomie, a to astrofyzika, pedagoga a popularizátora astronomie doc. RNDr. Jána Svoreňe, DrSc. který říká: „Najviac ma baví, keď mám v rukách pozorovanie a robím prvú analýzu. Keď zisťujem, ,čo to dá‘.“ Obsáhlý životopisný rozhovor si můžete přečíst zde: Ján Svoreň, Jana Žďárská: Ve víru komet. Čs. čas. fyz. 74, 310–321 (2024).
    Jana Žďárská
    výkonná redaktorka Československého časopisu pro fyziku

Fyzikální ústav AV ČR, největších z ústavů Akademie věd, oslavil na začátku roku 2024 kulatých 70 let od svého vzniku. Jeho zárodky jsou však nejméně o dvacet let starší – jde především o Fysikální výzkum Škodových závodů (FVŠZ), který vznikl v těsné vazbě na Dolejškův Spektroskopický ústav University Karlovy (UK) roku 1934. Ve FVŠZ a na Fyzikálním ústavu UK vykrystalizoval personální i tematický a metodický základ pozdějšího fyzikálního výzkumu v poválečném Československu. Kořenům, z nichž vyrostl dnešní FZU AV ČR, jsme věnovali trojdílný článek, který si můžete přečíst zde:
Jan Valenta: Cesta ke vzniku Fyzikálního ústavu Akademie věd.
Čs. čas. fyz. 73, 466–477 (2023); 74, 42–57 (2024); 74, 131–145 (2024).

Dne 9. února nás opustil prof. RNDr. Martin Černohorský, CSc., oblíbený vysokoškolský pedagog, významný organizátor vědy a úspěšný vědec. Jako připomenutí jeho pedagogického umění reprodukujeme 40 let starý článek: Jiří Komrska: Martin Černohorský a jeho umění učit. Čs. čas. fyz. A 33, 261 (1983).

Jan Mlynář se v Ústavu fyziky plazmatu AV ČR a na FJFI ČVUT věnoval výzkumu a výuce jaderné fúze. Úsilí o zvládnutí fúze považoval za jeden z nejzajímavějších úkolů moderní aplikované fyziky a snažil se přispět k rozvoji výzkumu i výuky v této vědecké oblasti. Od roku 2018 byl předsedou České fyzikální společnosti a členem předsednictva Výboru Jednoty českých matematiků a fyziků. V roce 2023 vydal ve spolupráci s nakladatelem Aldebaran Group for Astrophysics publikaci s názvem Nejžhavější sen pod Sluncem.
    V druhém vydání Československého časopisu pro fyziku 2023 jsme publikovali (a zde nabízíme v PDF) životopisný rozhovor s Janem Mlynářem s názvem Tanec mezi tokamaky, nejen o jaderné fúzi s „ledoborcem“ Janem Mlynářem a v roce 2020 pak odborný referát Jana Mlynáře a jeho kolegů s názvem Ubíhající elektrony v tokamacích – otevřené otázky a český příspěvek k jejich řešení.
    Spoluráce s Janem Mlynářem byla vždy ve znamení jeho velké úcty a pokory k vědě a vědeckému poznání. Oplýval trpělivostí a odhodláním, se kterým se k výzkumu stavěl. S úctou při této smutné příležitosti předávám dál i jedno z jeho vyznání: „Pokaždé jsem vždy chtěl vědět více …A to je to, co mě na přírodních vědách zajímá a fascinuje dodnes – co dalšího se člověk může naučit, co dalšího se můžeme dozvědět…“
    Jana Žďárská
    výkonná redaktorka Československého časopisu pro fyziku

Jelikož bylo vytvoření nového web žlutého časopisu, bohužel, opět odsunuto, rozhodli jsme se alespoň připravit novou pomůcku k vyhledávání v minulých ročnících časopisu. Jde o shrnutí rejstříků, které vycházely v letech 2001–2022 do jednoho pdf souboru. Zde lze vyhledávat výskyt slov či jmen (ikonka s binokulárním dalekohledem). Soubor je možné si stáhnout v sekci Vyhledávání anebo zde. Doufáme, že tuto pomůcku, alespoň někteří čtenáři přivítají.

Rádi bychom vás upozornili na zajímavý dokument, který nám poskytl Tomáš Fischer, syn profesora Jana Fischera, dlouholetého pracovníka FZÚ AV ČR v.v.i., který zemřel loni v únoru ve věku nedožitých 90 let. Jan Fischer patřil ke generaci zakladatelů Fyzikálního ústavu jako byli Luděk Pekárek, Jan Fousek, Václav Janovec, Jan Kaczér, Miroslav Trlifaj, Zdeněk Frait a další. Oblastí jeho zájmu byla teoretická fyzika elementárních částic, v níž dosáhl významných výsledků.
Odkaz na celý článek a přílohy.

24. října 2022 proběhlo ve Fyzikálním ústavu AV setkání pořádané u příležitosti 150. výročí založení časopisu pro fyziku. Československý časopis pro fyziku je totiž nástupcem Časopisu pro pěstování mathematiky a fysiky, který byl vydáván Jednotou československých matematiků a fyziků od roku 1872. Součástí akce byla také výstava, která v deseti panelech přibližuje historii časopisu (jejím autorem je Jan Valenta). Jednotlivé panely výstavy si můžete prohlédnout zde v PDF:
Výstava 150 let ČPMF v PDF

Vážení čtenáři, v minulém roce 2022 žlutý časopis slavil 150 let od zahájení vydávání svého předchůdce Časopisu pro pěstování mathematiky a fysiky. Redakce se spolupracovníky se snaží tradici dále rozvíjet. Jistě jste zaznamenali, že od počátku roku 2020 je elektronická verze Čs. čas. fyz. otevřena (včetně archivu) všem zájemcům zdarma (po bezplatné registraci). Časopis však budeme i nadále tisknout – nejen z důvodu zachování 150leté tradice, ale především naše věrné čtenáře.
V 73. ročníku se opět objeví pestrá paleta témat v rubrikách:

• Fyzikální vzdělávání
• Aktuality a přehledné Referáty
• Zprávy o událostech, diskusní Otázky a názory, Rozhovory
• Vyprávění o historii fyziky a významných osobnostech atd.

Při příležitosti 120. výročí narození Wernera Heisenberga (* 5. 12. 1901) reprodukujeme rozhovor, který se slavným fyzikem vedli 22. května 1968 v Praze Zdeněk Málek a Jan Fischer.

Jan Fischer, Zdeněk Málek:
S prof. dr. Wernerem K. Heisenbergem o problémech současné fyziky,
Čs. čas. fyz. A 19, 93–96 (1969).

Dne 6. října v poledne byli oznámeni laureáti letošní Nobelovy ceny za fyziku. Po loňské ceně za kosmologii a exoplanety zamířila letošní cena opět do vesmíru a to přímo do černého, tedy do černé díry. Polovinu získal Roger Penrose (*1931), slovutný teoretický fyzik, za teoretické práce o černých děrách. Druhá polovina patří dvojici Reinhard Genzel a Andrea Ghez za prokázání existence masivní černé díry v centru naší galaxie na základě pozorování pohybu nejbližších hvězd (i díky adaptivní optice, o které se můžete dočíst ve 4. a 5. čísle 70. ročníku Čs. čas. fyz.). Možná byl motivací Nobelovy komise pro tuto volbu strach, aby další eminentní fyzik (po Stephenu Hawkingovi) nezesnul dříve, než dojde jeho obor na čelo dlouhé řady čekatelů.
Při příležitosti této Nobelovy ceny reprodukujeme rozhovor, který vedl pro Čs. časopis pro fyziku Jiří Bičák v Londýně před 52 lety s a W. B. Bonnorem a R. Penrosem.

J. Bičák:
S W. B. Bonnorem a R. Penrosem o matematice, relativitě a „brain drainu“,
Čs. čas. fyz. A 19, 210 (1969).

V roce 2020 vstupuje Čs. časopis pro fyziku do svého 70. ročníku.
U člověka, který se v plné síle dožije takového věku, by to byl důvod k velké oslavě. Proč nedat nějaký dárek k narozeninám také časopisu? Co myslíte, že by ho mohlo nejvíce potěšit? My se domníváme, že největší radost bude mít, když o něj bude mít zájem co nejvíce čtenářů (a autorů), kteří si v duchu řeknou: „ten časopis je opravdu užitečný a je dobře, že existuje!“ Proto (ale nejen) jsme se rozhodli od 1. čísla 70. ročníku otevřít přístup k elektronické verzi Čs. čas. fyz. zdarma. Stačí si zřídit přístupové jméno a heslo a můžete se začíst nejen do aktuálního čísla, ale vyhledat si i starší články až do roku 2000.

Teoretický fyzik František Záviška (18. 11. 1879 Velké Meziříčí – 17. 4. 1945 Gifhorn) byl důležitou postavou československé teoretické fyziky v období první republiky, kdy vedl Ústav a seminář pro theoretickou fysiku Karlovy university. Sice po sobě nezanechal tak výraznou stopu ve světové vědě jako jeho starší kolega Čeněk Strouhal (Strouhalovo číslo), ale byl vynikajícím učitelem a vychoval celou generaci fyziků (Viktor Trkal, Zdeněk Horák, Miroslav Brdička, Ladislav Zachoval atd.) Byl také důsledným zastáncem nových fyzikálních teorií (Einsteinova teorie relativity a gravitace) a bojovníkem proti chybným myšlenkám (polemika s Václavem Posejpalem ohledně „světového éteru“ apod.). Matematicko-fyzikální fakulta UK připomenula 140 let od Záviškova narození vydáním pamětní medaile a výstavou – o tom budeme referovat v příštím ročníku Čs. čas. fyz. Zde zatím přinášíme úspěšnou Záviškovu popularizační knihu z roku 1925 „Einsteinův princip relativnosti a teorie gravitační“.

F. Záviška:
Einsteinův princip relativnosti a teorie gravitační,
JČMF, Praha 1925

Rovné stovky let by se 9. května 2019 dožil prof. ing. Čestmír Šimáně, DrSc., nestor jaderných oborů na našem území. Určující pro jeho životní dráhu bylo jednak setkání s knihou Vladimíra Majera Radiochemie za války během totálního nasazení a pak především pobyt na pařížské Collège de France v laboratoři jaderné chemie vedené profesorem Frédericem Joliotem-Curiem. Popis tohoto pobytu v Paříži je součástí Šimáněho knihy Frédéric Joliot-Curie z roku 1980. Tento text zde reprodukujeme. Vřele také doporučujeme pozdější vzpomínkovou knihu: Č. Šimáně: Život mezi atomy aneb jak to všechno u nás i jinde začínalo. Ústav jaderného výzkumu Řež a.s., Řež 2005.

Č. Šimáně:
Frédéric Joliot-Curie,
Horizont, Praha 1980, kapitola Collège de France, str. 7 – 27.

Snad se na mě nebudou Vontové zlobit, že jsem si půjčil část jejich hesla, ale je skutečností, že náš časopis definitivně přijal žlutou obálku před padesáti lety [podrobněji o tom psal Jiří Janta před 15 lety, Čs. čas. fyz. 54, 99 (2004)]. Oživení časopisu změnou spolupracovníků a nastavením nové koncepce nastalo po nástupu Zdeňka Málka na pozici vedoucího redaktora v roce 1967. Souběh s událostmi roku 1968 v Československu je tedy spíše náhodný. Nechci se nyní pokoušet o nějaký hlubší rozbor tehdejších změn časopisu, ale pouze uvedu dva krátké „novoroční“ texty. Zdeněk Málek se tu pokouší nastínit své myšlenky o roli časopisu a mě zaujalo, že zcela souzní s mými představami… je to jako bych to napsal sám. Není to podivné, vždyť společenské uspořádání i organizace a problémy vědy už jsou úplně jiné?

Jan Valenta

Čs. čas. fys. 18 (1968), str. 596
Zprávy

Do ročníku 1969 vstupuje tedy Čs. čas. fys. s nově formulovanou koncepcí, kterou si experimentálně vyzkoušel již v r. 1968 a kterou od 1. čísla 19. svazku doplní i některými změnami ve výtvarné úpravě. ¹) Přitom prohlašuje, že má vysoké aspirace:
1. Chtěl by se stát užitečným informátorem našich fysiků pracujících na vysokých školách, ve výzkumných ústavech a v průmyslu, a to nejen na stolech v jejich pracovnách, kam dosud pronikal při jednom výtisku na instituci jen s velkým zpožděním a zřídka, ale i na jejich pracovních stolech doma; chtěl by dosáhnout toho, aby jej fysikové začali považovat za svůj časopis a viděli v něm svého prostředníka.
2. Chtěl by přinášet některé cenné informace těm pracovníkům, kteří fysikální výsledky a metody svou výzkumnou a vývojovou prací aplikují; tedy zejména ostatním přírodovědcům a inženýrům technických směrů.
3. Chtěl by nalézt čtenáře i mezi těmi profesory středních škol a těmi studenty vysokoškoláky, kterým se stala fysika hlubokým životním zájmem.
4. Chtěl by dosáhnout toho, abyste do všech jeho oddílů rádi sami přispívali.
Došlo 12. 5. 1968

Zdeněk Málek
Ústav radiotechniky a elektroniky ČSAV, Praha

Poznámka:
Pro potřeby čtenářů a přispěvatelů bude k příštímu číslu připojena v nové výtvarné úpravě příloha obsahující tuto redakční informaci o koncepci Čs. čas. fys., směrnice pro autory a korektorské značky.

¹) Tuto koncepci a změněnou výtvarnou úpravu schválila na své schůzi dne 20. června 1968 nová redakční rada časopisu.

Čs. čas. fys. A 19 (1969), č. 1, str. 134
Novoroční otázky

Nestojí vždycky za to, bránit se třebas i drobnými činy rozkladné apatii? Redakční kruh tohoto časopisu je si vědom omezeného významu svého úsilí vydávat fysikální periodikum, které by různí odborníci s hlubším fysikálním zájmem měli rádi po ruce doma pro trvalejší užitečnost jeho obsahu. Ani snahu vytvářet z něho tribunu názorů (nejen fysikálních) a společného prostředníka nelze jistě přeceňovat. Patrně není ani příliš nadějné usilovat v této době o obnovení staré stavovské tradice široké obce soukromých odběratelů. Ale nepokoušíme se vlastně všichni, co žijeme v tomhle místě světa, o něco nepříliš nadějného? A tak si myslíme, že akce nultých výtisků, jejichž vydání prý bylo při dnešním přetížení polygrafie nemožné a rozeslání administrativně neproveditelné, které však nakonec vyšly zdarma a byly včas rozeslány více než pěti tisícům adresátů (např. 720 jednotlivcům, 18O ústavům, 50 katedrám, 700 závodů, 600 škol, 210 našim a 1120 zahraničním knihovnám), může svou naivitou vzbudit jistou sympatii. V nakladatelství se to již podařilo, takže tohoto prvního čísla byl vytištěn značně větší náklad. Zbývá otázka: Nezíská tato nerozvážnost dodatečně také Vaši podporu?

Red.